Říjen 2008

Hsm 3 FOTEŠKY

31. října 2008 v 15:02 HSM3


Zac-graduation zac-efron-vanessa-hudgens-graduation-01Zac-graduation zac-efron-vanessa-hudgens-graduation-02Zac-graduation zac-efron-vanessa-hudgens-graduation-03Zac-graduation zac-efron-vanessa-hudgens-graduation-04Zac-graduation zac-efron-vanessa-hudgens-graduation-05Zac-graduation zac-efron-vanessa-hudgens-graduation-06


Zac-graduation zac-efron-vanessa-hudgens-graduation-07Zac-graduation zac-efron-vanessa-hudgens-graduation-08Zac-graduation zac-efron-vanessa-hudgens-graduation-09Zac-graduation zac-efron-vanessa-hudgens-graduation-10Zac-graduation zac-efron-vanessa-hudgens-graduation-11Zac-graduation zac-efron-vanessa-hudgens-graduation-12


Zac-graduation zac-efron-vanessa-hudgens-graduation-13Zac-graduation zac-efron-vanessa-hudgens-graduation-14Zac-graduation zac-efron-vanessa-hudgens-graduation-15
//<![CDATA[ sklikBanner({ codeId: 52, formatId: 44, url: new String(window.location.href), cborder: '999999', cbackground: '000000', ctitle: 'cc0000', ctext: '999999', curl: 'cc0000', simg: 1 }); //]]>

Masakr ve vodách!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

31. října 2008 v 14:53 Chrante zvířata

Lov nekončí

Zadní vrátka
Stanovy IWC umožňují členským zením odvolat se proti jakémukoli usnesení komise do stanovené lhůty 90 dnů. Učiní-li tak, rozhodnutí komise přestává být pro tyto země závazné. V roce 1982 se proti moratoriu na lov velryb odvolaly Sovětský svaz, Norsko, Japonsko a Peru. V roce 1987 však i tyto země přestaly pod hrozbou obchodních sankcí ze strany USA lovit velryby pro obchodní účely.
"Vědecký lov"
Velryba na loďi /6,4kB/ 19kB(500x325) Statut IWC ovšem umožňuje lov velkých kytovců pro tzv."vědecké účely". Každá země IWC může "zabít, ulovit, nebo zpracovat velrybu pro účely vědeckého výzkumu". Island, který se proti moratoriu neodvolal, již v roce 1985 ulovil 200 velryb v rámci tohoto "vědeckého lovu". Japonsko každoročně od roku 1987 loví zhruba 330 plejtváků malých ve vodách kolem Antarktidy pro "vědecké účely" a Norsko také dodnes provozuje tento lov. Vědecký výbor IWC ovšem opodstatnění tohoto lovu opakovaně ostře kritizuje a delegáti IWC v posledních letech odsouhlasili několik rezolucí, které počínání těchto zemí tvrdě odsuzují. Nejenže existují nenásilné způsoby vědeckého výzkumu kytovců, ale některé údaje získané lovem dnes vědci nepoužívají. Island sice v roce 1990 přestal lovit pod záminkou "vědeckého výzkumu" a poprvé po 43 letech nebyla v islandských vodách člověkem ulovena jediná velryba, ale tentýž rok zažádal IWC o povolení komerčního lovu plejtváků malých. Poté, co mu IWC nevyhověla, rozhodl se Island v roce 1992 IWC opustit. Doposud však velrybaření neobnovil.
Tradiční lov neboli lov za účelem "nutné obživy"
Pravidla IWC umožňují původním obyvatelům Grónska a Kanady, ale i jiných oblastí, lovit malé počty velryb pro "účely obživy nezbytné k životu". Tato výjimka však byla několokrát od schválení moratoria na lov velryb zneužita a Japonsko a Norsko sa nadále neúspěšně snaží přesvědčit IWC, že pobřežní lov je "součástí jejich tradice" a žádají pod touto výjimkou povolit velrybaření.

Obnovení komerčního lovu

Největším ohrožením dalšího přežití velkých kytovců je však v současné době obnovení komerčního lovu norskými velrybáři. Norská vláda v roce 1993 navzdory platnému moratoriu a hlasitým protestům ze strany IWC, Evropského parlamentu a vlády USA povolila obnovení komerčního lovu plejtváků malých ve vodách severovýchodního Atlantiku. V roce 1993 bylo uloveno 157 těchto malých velryb. Jestliže Norsko nepodlehne mezinárodního tlaku a norští velrybáři budou v komerčním lovu pokračovat, existuje vážné nebezpečí, že i jiné státy obnoví lov velryb.

Velrybí maso

Velryby se kdysi lovily pro kostice, tuk a v menší míře také pro maso (u vorvaňů se ještě zužitkovával tzv. spermacet, vysoce kvalitní tuk a ambra, zvláštní a vzácná tuhá hmota pocházející ze žaludku, která se prodávala za velmi vysoké ceny a používala se do parfémů). Všechny tyto produkty kromě velrybího masa dnes již spolehlivě a levně nahradil chemický průmysl (i když jeho rozvoj má také záporné stránky v podobě znečištění životního prostředí). Velrybáři kdysi naprostou většinu masa vyhazovali Porcování velryby /8kB/ 26,8kB(500x357) zpět do moře, jelikož lov byl zaměřen na získávání velrybího tuku. V Japonsku se velrybí maso stalo významnou složkou výživy obyvatelstva po skončení druhé světové války, kdy byla tato zdevastovaná země nucena využít každý dostupný zdroj bílkovin. Na jídelníčku luxusních restaurací sa dostalo až v osmedátých letech. Vzhledem ke všeobecnému zákazu komerčního lovu je totiž velmi žádané, a tudíž i drahé, a do Japonska se dnes dokonce pašuje. Na trh jej dodávají i "vědci", kteří jej ve skutečnosti k výzkumu vůbec nepotřebují.

Hospodaření s velrybami ?

Když IWC v roce 1982 vyhlásila moratorium na veškerý komerční lov všech druhů velryb, pověřila zároveň Vědecký výbor IWC k vypracování nových matematických pravidel na regulaci a omezení lovu velryb. V roce 1994 byla tato nová pravidla IWC (takzvaná Revised management procedur (RMP) - Upravené postupy při řízení velrybaření) v principu schválena. To však neznamená, jak tvrdí Norsko a Japonsko, že komerční lov velryb může být obnoven. Současné stavy naprosté většiny populací velryb jsou takové, že podle nových pravidel by jajich lov měl být zakázán ještě desítky, ne-li stovky let - IWC by naměla povolit ulovení ani jediné ohrožené velryby. Greenpeace spolu s jinými organizacemi na ochranu životního prostředí žádá, aby nová pravidla byla dále upravena.
Přitom musejí být brány v úvahu následující skutečnosti:
  1. Nové poznatky o podvádění IWC ze strany velrybářských států. Sověti např. v roce 1961 nahlásili IWC, že čtyři velrybářské flotily ulovily ve vodách Antarktidy 270 keporkaků. Ve skutečnosti však jen jedna z těchto flotil ulovila 1 568 těchto velryb.
  2. Vážné nedostatky a nespolehlivosti současných metod odhalování stavu velrybích populací: dva různé odhady počtů plejtváka malého ve stejné antarktické oblasti získané dvěma různými expedicemi se například lišily o celých 250%.
  3. Stále se zhoršující stav mořského ekosystému a jiné lidské tlaky na kytovce.
  4. Níská rozmnožovací schopnost velryb. Podle matematika Colina Clarka dokonce není možné vytvořit trvale udržitelní a zároveň ziskově orientovaný způsob využívání pomalu se množících populací, jelikož zisk ze zabití celé populace najednou je větší než zisk plynoucí z postupného využívání této populace.
  5. Žádná pravidla velrybaření doposud v tomto století nezastavila decimování velrybých populací vedoucí téměř k vyhubení některých druhů.
Z těchto důvodů je dnes velrybaření naprosto neoprávněné.

Vybíjení malých kytovců

Lov pro maso
Delfíni ve výskoku /5,7kB/11kB Za posledních dvacet let bylo v pobřežních oblastech Japonska zabito zhruba 300 000 delfínů, sviňuch a jiných malých kytovců. Ozubení kytovci malých a středních rozměrů jsou loveni pro maso. Tento lov se v tomto století rozšířil natolik, že značně ohrožuje přežití některých populací kytovců. Poptávka po delfíním mase například v Japonsku prudce stoupla poté, co nabylo platnosti moratorium na komerční lov velryb. Jen v roce 1988 bylo uloveno 40 000 jedinců sviňuchy běloploutvé.
Způsob lovu je přitom značně mimořádně krutý. Většinou se provádí tak, že rybáři hejno kytovců obklíčí v zátoce, naženou je na mělčinu a hromadně je ubodají dlouhými tyčemi. Mrtví a zranění kytovci jsou posléze vyvlečeni na pláž. Mnoho raněných jedinců přitom pomalu a bolestivě umírá na pláži postupným vysycháním, tísněno vahou vlastních těl, která již nenadlehčuje voda.
Delfíni a jejich příbuzní jsou loveni i v jiných koutech světa. V Peru dnes hyne rukou rybářů zhruba 10 000 delfínů ročně. Jejich lov se rozšířil v 70. letech úměrně s postupnýcm zhroucením peruánského rybolovu sardele obecné, které způsobila změna teplého mořského proudu El Niňo. Již předtím prodávali rybáři maso kytovců, kteří se jim náhodou zapletli do sítí a utonuli. Maso je však používáno jako návnada pro lov krabů!
Lov na "ochranu" rybolovu
Nevíme přesně, kolik delfínů a jiných kytovců každoročně zabíjejí rybáři ve jménu ochrany svého živobytí, jsou to ale pravděpodobně tisíce těchto tvorů. Rybáři se totiž mnohdy mylně domnívají, že kytovci a jiní mořství savci nesou zodpovědnost za úpadek zásob ryb. Skutečnou příčinou je přitom většinou samotné plenění rybích zásob nadměrným průmyslovým rybolovem, k němuž se přidávají i změny mořského proudění.

Kytovci jako nechtěná spolukořist rybolovu

V rybářských sítích každoročně zahyne milion kytovců převážně menší a střední velikosti. Na rozdíl od ryb se kytovci a jiní mořstí savci musejí pravidelně vynořit nad vodní hladinu, aby se mohli nadechnout. kytovec, který se zaplete do rybářské sítě, utone, jakmile mu dojde vzduch.
Rybolov dlouhými vlečnými tenatovými sítěmi unášenými mořským proudem
Velryba ve výskoku /5,9kB/12kB Užívání obrovským až 65 km dlouhých a několik metrů širokých sítí, které jsou po oceánech taženy rybářskými loděmi anebo jsou ponechány napospas mořským proudům a posléze spolu s kořistí vytaženy z vody, vedlo v tomto století k usmrcení miliónů kytovců. Tyto sítě jsou používány především k lovu tuňáků, sépií a lososů. Ve vodě však představují neviditelnou oponu, která se stává smrtelnou pastí pro mořské savce, ptáky, ohrožené druhy želv a karet a mnoho vzácných ryb. Protože průmyslové rybářské flotily nejsou na lov těchto druhů živočichů vůbec zaměřené, jejich smrt je naprosto zbytečná - nechtěné úlovky jsou většinou vyhazovány zpět do moře! Části roztrhaných, zamotaných i jinak poškozených, pro lov nepoužitelných sítí odhazují rybáři často přímo do moře, některé sítě zůstavají v moři zapomenuty, což způsobuje smrt desetitisíců mořských živočichů a ptáků.
Lov tuňáků a jiných ryb s použitím vakových sítí - takzvané "obkružování"
Bylo zjištěno, že pod hejny malých kytovců se mnohdy v hloubce zdržují velká množství tuňáků. Zdá se, že delfíni a tuňáci spolu cestují mořem, ale biologická podstata tohoto vztahu nebyla doposud vědci vyjasněna. Rybáři však tohoto jevu využívají již od roku 1959 pro průmyslový lov tuňáků. Metoda zvaná obkružování, kteráse užívá zejména ve vodách východního tropického Tichomoří, každoročně způsobuje úmrtí až 100 000 tisíc kytovců. Spočívá v tom, že rybářská loď s pomocí rychlých člunů obkrouží hejno delfínů s takzvanou vakovou sítí, která sahá do značné hloubky. Při stažení zachycuje síť nejen tuňáky, ale i delfíny plovoucí nad nimi. Při jenom použití mohou zemřít až tisíce delfínů.
Od 70. let se sice při lovu tuňáků používají různé metody, které mají snížit zbytečná úmrtí kytovců, avšak jejich účinnost je přinejmenším nedostačující. V říjnu 1992 zakázala Evropská společenství užívání těchto sítí na lodích registrovaných v zemích ES. Také ve Spojených státech je tato rybářská praxe zakázána. Nejen to; v USA je zakázán dovoz tuňáků ze zemí, které nadále "obkružování" požívají. Doposud ovšem neexistruje žádný celosvětový zákon nebo rezoluce OSN, která by lov s vakovými sítěmi omezovaly.

Nadměrný rybolov

Běluha mořská /4,4kB/7,2kB Nadměrný rybolov průmyslovými metodami již několikrát v tomto století prokazatelně vedl ke zhroucení rybích populací. Například lov sleďů v Severním moři musel být přerušen, protože zdecimování jejich populací vedlo k výraznému poklesu úlovků. Ryby jsou hlavním zdrojem pro mnoho druhů kytovců. Je zřejmé, že vytrvalé a rozsáhlé plenění tohoto zdroje potravy může mít na kytovce pouze záporný vliv. Je zcela nepochybné, že světový rybolov má globální důsledky. Hromadnými výlovy byly narušeny vztahy mezi lovenými rybami a jejich predátory, ohrožena je genetická diverzita.
I v České republice můžeme vidět sea-food prodejny, kde se prodávají i živí, v ledu uložení, nebo v igelitu hermeticky uzavření mořští živočichové. Doufáme, že po přečtení výše uvedených faktů, nepodpoříte toto šílené zabíjení návštěvou takovéto prodejny. Děkujeme vám za zvířata, která se sama nemohou bránit.
Kopírujte na své blogy!!!!!!
//<![CDATA[ sklikBanner({ codeId: 50, formatId: 23, url: new String(window.location.href), cborder: '999999', cbackground: '000000', ctitle: 'cc0000', ctext: '999999', curl: 'cc0000', simg: 1 }); //]]>

Lov nekončí

Zadní vrátka
Stanovy IWC umožňují členským zením odvolat se proti jakémukoli usnesení komise do stanovené lhůty 90 dnů. Učiní-li tak, rozhodnutí komise přestává být pro tyto země závazné. V roce 1982 se proti moratoriu na lov velryb odvolaly Sovětský svaz, Norsko, Japonsko a Peru. V roce 1987 však i tyto země přestaly pod hrozbou obchodních sankcí ze strany USA lovit velryby pro obchodní účely.
"Vědecký lov"
Velryba na loďi /6,4kB/ 19kB(500x325) Statut IWC ovšem umožňuje lov velkých kytovců pro tzv."vědecké účely". Každá země IWC může "zabít, ulovit, nebo zpracovat velrybu pro účely vědeckého výzkumu". Island, který se proti moratoriu neodvolal, již v roce 1985 ulovil 200 velryb v rámci tohoto "vědeckého lovu". Japonsko každoročně od roku 1987 loví zhruba 330 plejtváků malých ve vodách kolem Antarktidy pro "vědecké účely" a Norsko také dodnes provozuje tento lov. Vědecký výbor IWC ovšem opodstatnění tohoto lovu opakovaně ostře kritizuje a delegáti IWC v posledních letech odsouhlasili několik rezolucí, které počínání těchto zemí tvrdě odsuzují. Nejenže existují nenásilné způsoby vědeckého výzkumu kytovců, ale některé údaje získané lovem dnes vědci nepoužívají. Island sice v roce 1990 přestal lovit pod záminkou "vědeckého výzkumu" a poprvé po 43 letech nebyla v islandských vodách člověkem ulovena jediná velryba, ale tentýž rok zažádal IWC o povolení komerčního lovu plejtváků malých. Poté, co mu IWC nevyhověla, rozhodl se Island v roce 1992 IWC opustit. Doposud však velrybaření neobnovil.
Tradiční lov neboli lov za účelem "nutné obživy"
Pravidla IWC umožňují původním obyvatelům Grónska a Kanady, ale i jiných oblastí, lovit malé počty velryb pro "účely obživy nezbytné k životu". Tato výjimka však byla několokrát od schválení moratoria na lov velryb zneužita a Japonsko a Norsko sa nadále neúspěšně snaží přesvědčit IWC, že pobřežní lov je "součástí jejich tradice" a žádají pod touto výjimkou povolit velrybaření.

Obnovení komerčního lovu

Největším ohrožením dalšího přežití velkých kytovců je však v současné době obnovení komerčního lovu norskými velrybáři. Norská vláda v roce 1993 navzdory platnému moratoriu a hlasitým protestům ze strany IWC, Evropského parlamentu a vlády USA povolila obnovení komerčního lovu plejtváků malých ve vodách severovýchodního Atlantiku. V roce 1993 bylo uloveno 157 těchto malých velryb. Jestliže Norsko nepodlehne mezinárodního tlaku a norští velrybáři budou v komerčním lovu pokračovat, existuje vážné nebezpečí, že i jiné státy obnoví lov velryb.

Velrybí maso

Velryby se kdysi lovily pro kostice, tuk a v menší míře také pro maso (u vorvaňů se ještě zužitkovával tzv. spermacet, vysoce kvalitní tuk a ambra, zvláštní a vzácná tuhá hmota pocházející ze žaludku, která se prodávala za velmi vysoké ceny a používala se do parfémů). Všechny tyto produkty kromě velrybího masa dnes již spolehlivě a levně nahradil chemický průmysl (i když jeho rozvoj má také záporné stránky v podobě znečištění životního prostředí). Velrybáři kdysi naprostou většinu masa vyhazovali Porcování velryby /8kB/ 26,8kB(500x357) zpět do moře, jelikož lov byl zaměřen na získávání velrybího tuku. V Japonsku se velrybí maso stalo významnou složkou výživy obyvatelstva po skončení druhé světové války, kdy byla tato zdevastovaná země nucena využít každý dostupný zdroj bílkovin. Na jídelníčku luxusních restaurací sa dostalo až v osmedátých letech. Vzhledem ke všeobecnému zákazu komerčního lovu je totiž velmi žádané, a tudíž i drahé, a do Japonska se dnes dokonce pašuje. Na trh jej dodávají i "vědci", kteří jej ve skutečnosti k výzkumu vůbec nepotřebují.

Hospodaření s velrybami ?

Když IWC v roce 1982 vyhlásila moratorium na veškerý komerční lov všech druhů velryb, pověřila zároveň Vědecký výbor IWC k vypracování nových matematických pravidel na regulaci a omezení lovu velryb. V roce 1994 byla tato nová pravidla IWC (takzvaná Revised management procedur (RMP) - Upravené postupy při řízení velrybaření) v principu schválena. To však neznamená, jak tvrdí Norsko a Japonsko, že komerční lov velryb může být obnoven. Současné stavy naprosté většiny populací velryb jsou takové, že podle nových pravidel by jajich lov měl být zakázán ještě desítky, ne-li stovky let - IWC by naměla povolit ulovení ani jediné ohrožené velryby. Greenpeace spolu s jinými organizacemi na ochranu životního prostředí žádá, aby nová pravidla byla dále upravena.
Přitom musejí být brány v úvahu následující skutečnosti:
  1. Nové poznatky o podvádění IWC ze strany velrybářských států. Sověti např. v roce 1961 nahlásili IWC, že čtyři velrybářské flotily ulovily ve vodách Antarktidy 270 keporkaků. Ve skutečnosti však jen jedna z těchto flotil ulovila 1 568 těchto velryb.
  2. Vážné nedostatky a nespolehlivosti současných metod odhalování stavu velrybích populací: dva různé odhady počtů plejtváka malého ve stejné antarktické oblasti získané dvěma různými expedicemi se například lišily o celých 250%.
  3. Stále se zhoršující stav mořského ekosystému a jiné lidské tlaky na kytovce.
  4. Níská rozmnožovací schopnost velryb. Podle matematika Colina Clarka dokonce není možné vytvořit trvale udržitelní a zároveň ziskově orientovaný způsob využívání pomalu se množících populací, jelikož zisk ze zabití celé populace najednou je větší než zisk plynoucí z postupného využívání této populace.
  5. Žádná pravidla velrybaření doposud v tomto století nezastavila decimování velrybých populací vedoucí téměř k vyhubení některých druhů.
Z těchto důvodů je dnes velrybaření naprosto neoprávněné.

Vybíjení malých kytovců

Lov pro maso
Delfíni ve výskoku /5,7kB/11kB Za posledních dvacet let bylo v pobřežních oblastech Japonska zabito zhruba 300 000 delfínů, sviňuch a jiných malých kytovců. Ozubení kytovci malých a středních rozměrů jsou loveni pro maso. Tento lov se v tomto století rozšířil natolik, že značně ohrožuje přežití některých populací kytovců. Poptávka po delfíním mase například v Japonsku prudce stoupla poté, co nabylo platnosti moratorium na komerční lov velryb. Jen v roce 1988 bylo uloveno 40 000 jedinců sviňuchy běloploutvé.
Způsob lovu je přitom značně mimořádně krutý. Většinou se provádí tak, že rybáři hejno kytovců obklíčí v zátoce, naženou je na mělčinu a hromadně je ubodají dlouhými tyčemi. Mrtví a zranění kytovci jsou posléze vyvlečeni na pláž. Mnoho raněných jedinců přitom pomalu a bolestivě umírá na pláži postupným vysycháním, tísněno vahou vlastních těl, která již nenadlehčuje voda.
Delfíni a jejich příbuzní jsou loveni i v jiných koutech světa. V Peru dnes hyne rukou rybářů zhruba 10 000 delfínů ročně. Jejich lov se rozšířil v 70. letech úměrně s postupnýcm zhroucením peruánského rybolovu sardele obecné, které způsobila změna teplého mořského proudu El Niňo. Již předtím prodávali rybáři maso kytovců, kteří se jim náhodou zapletli do sítí a utonuli. Maso je však používáno jako návnada pro lov krabů!
Lov na "ochranu" rybolovu
Nevíme přesně, kolik delfínů a jiných kytovců každoročně zabíjejí rybáři ve jménu ochrany svého živobytí, jsou to ale pravděpodobně tisíce těchto tvorů. Rybáři se totiž mnohdy mylně domnívají, že kytovci a jiní mořství savci nesou zodpovědnost za úpadek zásob ryb. Skutečnou příčinou je přitom většinou samotné plenění rybích zásob nadměrným průmyslovým rybolovem, k němuž se přidávají i změny mořského proudění.

Kytovci jako nechtěná spolukořist rybolovu

V rybářských sítích každoročně zahyne milion kytovců převážně menší a střední velikosti. Na rozdíl od ryb se kytovci a jiní mořstí savci musejí pravidelně vynořit nad vodní hladinu, aby se mohli nadechnout. kytovec, který se zaplete do rybářské sítě, utone, jakmile mu dojde vzduch.
Rybolov dlouhými vlečnými tenatovými sítěmi unášenými mořským proudem
Velryba ve výskoku /5,9kB/12kB Užívání obrovským až 65 km dlouhých a několik metrů širokých sítí, které jsou po oceánech taženy rybářskými loděmi anebo jsou ponechány napospas mořským proudům a posléze spolu s kořistí vytaženy z vody, vedlo v tomto století k usmrcení miliónů kytovců. Tyto sítě jsou používány především k lovu tuňáků, sépií a lososů. Ve vodě však představují neviditelnou oponu, která se stává smrtelnou pastí pro mořské savce, ptáky, ohrožené druhy želv a karet a mnoho vzácných ryb. Protože průmyslové rybářské flotily nejsou na lov těchto druhů živočichů vůbec zaměřené, jejich smrt je naprosto zbytečná - nechtěné úlovky jsou většinou vyhazovány zpět do moře! Části roztrhaných, zamotaných i jinak poškozených, pro lov nepoužitelných sítí odhazují rybáři často přímo do moře, některé sítě zůstavají v moři zapomenuty, což způsobuje smrt desetitisíců mořských živočichů a ptáků.
Lov tuňáků a jiných ryb s použitím vakových sítí - takzvané "obkružování"
Bylo zjištěno, že pod hejny malých kytovců se mnohdy v hloubce zdržují velká množství tuňáků. Zdá se, že delfíni a tuňáci spolu cestují mořem, ale biologická podstata tohoto vztahu nebyla doposud vědci vyjasněna. Rybáři však tohoto jevu využívají již od roku 1959 pro průmyslový lov tuňáků. Metoda zvaná obkružování, kteráse užívá zejména ve vodách východního tropického Tichomoří, každoročně způsobuje úmrtí až 100 000 tisíc kytovců. Spočívá v tom, že rybářská loď s pomocí rychlých člunů obkrouží hejno delfínů s takzvanou vakovou sítí, která sahá do značné hloubky. Při stažení zachycuje síť nejen tuňáky, ale i delfíny plovoucí nad nimi. Při jenom použití mohou zemřít až tisíce delfínů.
Od 70. let se sice při lovu tuňáků používají různé metody, které mají snížit zbytečná úmrtí kytovců, avšak jejich účinnost je přinejmenším nedostačující. V říjnu 1992 zakázala Evropská společenství užívání těchto sítí na lodích registrovaných v zemích ES. Také ve Spojených státech je tato rybářská praxe zakázána. Nejen to; v USA je zakázán dovoz tuňáků ze zemí, které nadále "obkružování" požívají. Doposud ovšem neexistruje žádný celosvětový zákon nebo rezoluce OSN, která by lov s vakovými sítěmi omezovaly.

Nadměrný rybolov

Běluha mořská /4,4kB/7,2kB Nadměrný rybolov průmyslovými metodami již několikrát v tomto století prokazatelně vedl ke zhroucení rybích populací. Například lov sleďů v Severním moři musel být přerušen, protože zdecimování jejich populací vedlo k výraznému poklesu úlovků. Ryby jsou hlavním zdrojem pro mnoho druhů kytovců. Je zřejmé, že vytrvalé a rozsáhlé plenění tohoto zdroje potravy může mít na kytovce pouze záporný vliv. Je zcela nepochybné, že světový rybolov má globální důsledky. Hromadnými výlovy byly narušeny vztahy mezi lovenými rybami a jejich predátory, ohrožena je genetická diverzita.
I v České republice můžeme vidět sea-food prodejny, kde se prodávají i živí, v ledu uložení, nebo v igelitu hermeticky uzavření mořští živočichové. Doufáme, že po přečtení výše uvedených faktů, nepodpoříte toto šílené zabíjení návštěvou takovéto prodejny. Děkujeme vám za zvířata, která se sama nemohou bránit.
Kopírujte na své blogy!!!!!!
//<![CDATA[ sklikBanner({ codeId: 50, formatId: 23, url: new String(window.location.href), cborder: '999999', cbackground: '000000', ctitle: 'cc0000', ctext: '999999', curl: 'cc0000', simg: 1 }); //]]>

Testování na zvířatech

31. října 2008 v 14:50 Chrante zvířata
Při návštěvě obchodu s kosmetickými výrobky snadno nabudeme dojmu, že nabídka zkrášlujících krémů, parfémů apod. je nekonečná. Desítky výrobců nabízí stovky produktů, které by se měly výrazně lišit. Každý výrobce nás přesvědčuje, že právě jeho výrobek je ten "nejkvalitnější. Jeho složení je revoluční, účinky neuvěřitelné."Vše dělají údajně pro nás, naši krásu a zdraví. Investují do výzkumu, aby docílili optimálního složení a požadovaného účinku. Podobně znějící věty můžete slyšet v televizních reklamách nebo číst na stránkách časopisů. Jakým způsobem se však kosmetika testuje? Snad ne ještě na zvířatech? Nebyly již pokusy na zvířatech v kosmetickém průmyslu zakázány?
Bohužel vás musíme informovat, že drtivá většina kosmetiky se stále na zvířatech testuje! Nejedná se o bezbolestné metody, ale velmi kruté postupy při kterých jsou zvířata vystavena značnému utrpení (více). Testují se především ingredience použité v kosmetických produktech.V České republice je situace poněkud složitější. Je zakázáno jak testování finálních výrobků tak i jejich složek. Problém je v tom, že pokud se určitá ingredience používá nejen v kosmetickém průmyslu, ale má širší použití, na zvířatech se zpravidla testuje. (více).
To však neznamená, že by v ČR prodávaná kosmetika nebyla testována na zvířatech. Opak je pravdou. Naprostá většina kosmetiky nabízené v českých drogeriích na zvířatech otestována byla. Z pohledu ochrany zvířat je zcela lhostejné, zda jsou testovány ingredience nebo finální výrobky.
Je to stále kosmetika vyráběná se značnou dávkou krutosti. Výrobci kosmetiky nemusí tyto pokusy provádět, mají na výběr jiné, spolehlivější a levnější metody. Stovky firem po celém světě jsou schopny vyrábět kosmetiku nejvyšší kvality bez pokusů na zvířatech. Alternativních metod existuje mnoho (více).
Proto jsme se rozhodli, že Vás budeme informovat o skutečné ceně za kosmetické výrobky. K tomuto účelu slouží tato stránka, která je součástí kampaně Za nahrazení pokusů na zvířatech. Přečtete si námi vznášené argumenty a snad budete mít vyšší motivaci pro nákup netestované kosmetiky. Máte na výběr! Vaše rozhodnutí může zastavit nebo naopak prodloužit utrpení zvířat. Řekněte "ne" pokusům na zvířatech, nic vás to nestojí a určitě tím zachráníte život mnoha zvířatům.A tyto firmy způsobují tohle!
A tyto firmy způsobují tohle!


Všichni kdo můžete si dejte tento článek na svůj web! Nemusíte nikam psát kdo je jeho tvůrce ale hlavní je ten článek né zdroj článku! Takže si skopírujte i tyto závěrečná slova!

Většině z Vás tyto obrázky přijdou nechutné,ale nezavírejte oči před realitou!!!!!To,že Vy máte doma krásné a zdravé zvíře neznamená,že takto netrpí zvířata jiná!!!!!!!Prosím podepisujte petice,nepoužívejte výrobky těchto firem a HLAVNĚ ŠIŘTE TENTO ČLÁNEK DÁL!!!!!!!!!!!!!!
A tyto firmy způsobují tohle!
Týrání zvířat je nejodpornější čin, s jakým jsem se kdy setkala. Lidé, kteří si vylévají svůj vztek, mindráky či co, na jakémkoliv tvoru jsou odporní slaboši. Na nebohá zvířátka si dovolí, protože se prostě nemůžou bránit! Je to hnus a netuším, jak se k takové odpornosti může někdo snížit.
Těmhle lidem by se mělo udělat to samé! Ať si zkusí být namačkáni s padesáti dalšími v kontejneru, trpět dehydratací a hladem! Stát jenom díky tomu, že se na mě tiskne 50 těl, nemoci dýchat….
Ubohá zvířata!
Zvířata jsou obyvatelé Země, jako my. Nezabírají snad tolik prostoru, abychom je museli střílet a vyhlazovat! A pokud vážně musí mít nějaká nafoukaná fiflena kožich z bílého tygra, ať si pořídí napodobeninu! Máme docela dost vyspělé technické prostředky…a konec konců, nemusí o tom nikdo ani vědět!
Dneska je to vážně horší, než někde v pravěku! Lidé sice nosili kůži, ale zvířata zabíjeli z nutnosti, pro potravu! Ne ze zábavy!!! Hrůza!
Občas na veřejnost probleskne zpráva o týrání…a co děláme? NIC! Vůbec nic! Možná se deset minut tváříme zděšeně, citlivějším z nás se zdají hrůzostrašné sny…ale co? NIC!
Uznávám však, že my, obyčejní obyvatelé nemáme moc šancí něco změnit. Ale co vláda? Co organizace na ochranu zvířat? Od toho tady jsou!
Tak nečekejte, nebavte se, nezaobírejte se prkotinami! JEDNEJTE!

JESTLI MÁŠ ČAS . JESTLI MÁŠ BLOG. JESTLI TI JE TĚCH ZVÍŘÁTEK LÍTO . A
JESTLI MÁŠ MÍSTEČKO V BLOGU . TAKSI TO DEJ PROSÍM NA BLOG

STOP!!!!!!!!!

31. října 2008 v 14:49 Chrante zvířata
Zkopírujte si tohle na blog tak jak jsem to udělala i já!Je to proti kosmetickým zákrokům a týrání zvířat!Děkuji moc...a kopírujte!!!Zkopírujte si tohle na blog tak jak jsem to udělala i já!Je to proti kosmetickým zákr

TO NENI FÉR

31. října 2008 v 14:44 Chrante zvířata
Dejte si tohle na blog a pomůžete těmto nádherným, ale zabíjeným chudinkám...:( Doufám, že nenecháte jen tak, že si dělají Norové sport ze zabíjení tuleňů... pomozte jim...a dejte si toto plosíím na blog

Avril extra

31. října 2008 v 14:32 AvrilLavigne

x... 0.2...x

x...0.3...x


x...0.4...x

Budoucí Paris

31. října 2008 v 14:25 Srandičky


Rihana animka

31. října 2008 v 14:18 Rihana








RIHANNA......................................................................................................

Animka

31. října 2008 v 14:16 Olsenky

HIL

31. října 2008 v 14:14 Hilary Duff

kostry animka

31. října 2008 v 14:13 Srandičky
Kostra 7Kostra 8
Kostra 9Kostra 10Kostra 11Kostra 12Kostra 13Kostra 16Kostra 1Kostra 3Kostra 4Kostra 5Kostra 6

Zvětšit obrázek tanec kostry-animace.gif
Lebka1Lebka4Lebka5Lebka6Lebka7Lebka14Lebka15Lebka17Lebka18Lebka19
Je to z kopírováo z bloků který jsou mooc pekne
//<![CDATA[ sklikBanner({ codeId: 52, formatId: 44, url: new String(window.location.href), cborder: '999999', cbackground: '000000', ctitle: 'cc0000', ctext: '999999', curl: 'cc0000', simg: 1 }); //]]>
/* <![CDATA[ */ var bbs=screen,bbn=navigator,bbh;bbh='&ubl='+bbn.browserLanguage+'&ucc='+bbn.cpuClass+'&ucd='+bbs.colorDepth+'&uce='+bbn.cookieEnabled+'&udx='+bbs.deviceXDPI+'&udy='+bbs.deviceYDPI+'&usl='+bbn.systemLanguage+'&uje='+bbn.javaEnabled()+'&uah='+bbs.availHeight+'&uaw='+bbs.availWidth+'&ubd='+bbs.bufferDepth+'&uhe='+bbs.height+'&ulx='+bbs.logicalXDPI+'&uly='+bbs.logicalYDPI+'&use='+bbs.fontSmoothingEnabled+'&uto='+(new Date()).getTimezoneOffset()+'&uti='+(new Date()).getTime()+'&uui='+bbs.updateInterval+'&uul='+bbn.userLanguage+'&uwi='+bbs.width; if(typeof(bburlparam)=='string') { bbh+='&'+bburlparam; } if(typeof(bbkeywords)=='string') { bbh+='&keywords='+escape(bbkeywords); } document.write("<scr"+"ipt language='JavaScript' charset='windows-1250' type='text/javascript' src='http://go.cz.bbelements.com/please/showit/2444/2/3/7/?typkodu=js"+bbh+"&alttext=0&border=0&bust="+Math.random()+"&target=_blank'><"+"\/scr"+"ipt>"); /* ]]> */

Komentář

[1] Luci.Krejzlová

Kostra 7Kostra 8
Kostra 9Kostra 10Kostra 11Kostra 12Kostra 13Kostra 16Kostra 1Kostra 3Kostra 4Kostra 5Kostra 6

Zvětšit obrázek tanec kostry-animace.gif
Lebka1Lebka4Lebka5Lebka6Lebka7Lebka14Lebka15Lebka17Lebka18Lebka19



mluvící smajlík

31. října 2008 v 14:03 Srandičky
Tenhle smajlík hrozně rád mluví, ale jednou mluvil hodně dlouho a už se nemohl zastavit a mluví takhle dodnes! Dej si ho na blog a pomoc mu! Až projde všechny blogy, tak se zastaví...

hi hi

31. října 2008 v 14:02 Srandičky







Animace KATY

31. října 2008 v 13:58 Katy Perry